Jdi na obsah Jdi na menu
 


Košťálov-Třebenice muzeum českého granátu

Košťálov

Běla, dcera knížete Bořivoje, měla nad řekou, která jméno po ni dostala, hrad, též po ni pojmenovaný. Z Bělina hradu povstalo později město bylina. Běla vzala si za manžela Košťála z Radověsic, tvrze nedaleko jejího hradu, který bohat byl velkým stády dobytka. Protože lučiny a pozemky jeho brzy nestačily pro velká stáda jeho, poradil se s manželkou svojí a poslal některé z lidu svého, aby vyhledali příhodné místo, kde by mohl nový hrad býti postaven. Poslové našli velmi výhodný ku stavbě hradu vrch, který zavíral vchod do údolí potoka Modly, či Hostinného zvaného. Vystavěli tedy hrad na temeni vrchu, vymýtili a vypálili část lesa v údolí, založili luka, pole a zahrady a na úpatí vrchu postavili stodoly a stáje. Jednou Běla si vyjela s pěti dívkami za svým manželem, aby nový hrad a jeho okolí si prohlédla. Když již se hřbetu Středohoří blížily, vyrazili z husté houštiny lesní dva mohutní medvědi. Nebojácné dívky chopily se oštěpů a brzo medvědy udolaly.Vyprávěla Běla choti svému na Košťálově o loveckém dobrodružství a ten poslal hned čeleď, aby zabité medvědy přinesla. Kůže jejich byla stažena a na vrata hradu přibita, aby hostům udatnost paní hradu hlásala. Na místě, kde medvědi byli zabiti, vystavěn byl dvorec, u kterého vznikla později ves Medvědice nazývána. Roku 762 dozvěděla se Běla, že lidé našli v lesích půlnoční stranu tam, kde nyní Teplice stojí, horký pramen a že zeman cizí vystavěl si na místě tom tvrz, kterou dvojí silnou palisádou obehnal.Vypravila ihned jízdné posli ke svému manželovi na Košťálov, aby dvorec cizákům rozbořil. Vypravil se Košťál s padesáti jízdnými proti vetřelci a čekal v úkrytu lesním na příhodný okamžik, aby na zemana udeřil. Ten však byl bdělý a když blížil se Košťál se svým lidem ke tvrzi, usmrtil jej šípem, se svou čeledí na oblehatele vyrazil a mnoho jich pobil.Když posel přinesl Běle smutnou novinu o smrti jejího manžela, onemocněla a za několik dní zemřela.

Třebenice

Městský znak má štít renesančního typu, je v okrajích vykrojený, není již ochranou před zbraněmi, ale ozdobou. Tento druh znaku se používal v 16. - 17. století. Historie vzniku městského znaku je zajímavá. Město patřilo ke klášteru Sv. Jiří na pražském hradě. Ten je nejstarší ze všech českých klášterů. Byl založen knížetem Boleslavem II. roku 973. Jeho představená měla titul princezny. Znakem kláštera, který byl dost složitý a bohatý, byl i symbol křesťanských rytířů, Sv. Jiří na koni. Za husitských válek zastavil císař Zikmund, jemuž se nedostávalo peněz na válčení, Třebenice šlechtici Janu Kaplíři ze Sulevic, pánu na Košťálově. Zástava byla s podmínkou, že je Kaplíř může užívat tak dlouho, dokud by je klášter nebo sám císař nevyplatil. Přímluvou Kaplířovou byly Třebenice povýšeny 5. října 1423 na město, což znamenalo udělení znaku, městské pečeti a zřízení konšelského úřadu. Mohlo se pečetit červeným voskem, což byl znak hrdelního práva. Roku 1433 byly založeny nové, nákladné městské knihy. Z nich se zachovala do dnešních dnů kniha gruntovní.